Obsah:
- Pokus
- Den 1: Výlet do obchodu s potravinami
- Den 2: Dech čerstvého vzduchu
- Den 3: Hřiště a žitný chléb
- Den 4: Papír do tohoto koše, prosím
- Den 5: Lvi a tygři a medvědi, oh můj
- Den 6: Sunday Funday
- Den 7: Pippi Longstocking přichází do našeho světa
- Závěr
Před měsícem jsme se se svou čtrnáctiměsíční dcerou, manželem, přestěhovali do Německa, kde budeme žít další čtyři měsíce. Můj partner je angličtina, ale během němčiny mluví německy a během středoškolské výměny studoval v Německu, a tak jsme se přestěhovali do města Duisburg, kde žijí naši dobří přátelé, než se příští rok přesuneme do Anglie.
Hned na začátku našeho pohybu jsem si myslel, že bych mohl také udělat nějaký výzkum v oblasti rodičovství jako Němec, vzhledem k tomu, že tu budeme tak dlouho. Při čtení blogů o rodičovství a rozhovoru s mými německými přáteli jsem zjistil, že německé rodičovství v raném dětství zdůrazňuje význam venkovní hry a na rozdíl od amerických rodičů, kteří mají tendenci se vznášet, klade velký důraz na výuku nezávislosti a odpovědnosti dětí od útlého věku své děti a častěji je udržují doma.
Věděl jsem, že se chci ponořit do tohoto statečného nového světa rodičovství. Tak jsem se rozhodl vzít narážku od svých nových německých přátel a začít s rodičovstvím jako oni za týden.
Pokus
Rozhodl jsem se, že po dobu sedmi dnů, kdy budu rodičovství jako Němec, krmím svou dceru tradiční německá jídla pro děti a nechám ji sledovat televizi německých dětí, ale chtěl jsem se také zaměřit na několik hlavních složek německého rodičovství, jako je venku. Když jsem v Německu, viděl jsem každého, jak se plazí kojenci, až po aktivní dospívající, hrající v nejhorších povětrnostních podmínkách, což mě vede k přesvědčení, že Němci pracují podle mentality, že neexistuje nic takového jako špatné počasí, pouze nedostatečné oblečení. Vyzval jsem se proto, abych chodil každý den ven se svou dcerou, bez ohledu na to, jaké špatné počasí bylo.
Také jsem se rozhodl, že bych se spíše soustředil na hru zdarma než na ranou gramotnost, protože jsem četl německé rodiče, že se akademiků příliš netrápí, dokud není ve skutečnosti čas na školu (na rozdíl od amerických rodičů, kteří se snaží připravit své děti na Harvardovi, když jsou v podstatě v děloze). Četl jsem, že německé maminky učí své děti o hodnotě nezávislosti a vyhýbají se „helikoptéře“ rodičovství, takže jsem se rozhodl, že jsem své dceři ukrojil trochu nevyužitý celek, který byla v Německu, a nechal jsem ji prozkoumat své nové okolí trochu víc. S plánem zavedeným na tento týden jsem byl nadšený, když uvidím, jak by se ta přílišná americká maminka mohla hodit.
Den 1: Výlet do obchodu s potravinami
Probudil jsem se na šedou oblohu a déšť a okamžitě jsem si pomyslel: „Opravdu? První den musím jít v tomhle nepořádku?“ Ale protože jsem vyzval sám sebe, abych chodil každý den ven, bylo nutné se dostat ven ze dveří.
Vděčný, že jsem si koupil dešťovou pokrývku pro kočárek, odvážil jsem se s dcerou na mílovou procházku do německého supermarketu LIDL. Jakmile jsme tam byli, moje dcera udělala strašné poo a v obchodě nebyly žádné koupelny, takže jsem musel počkat, až se vrátíme domů, abychom ji změnili. Koupil jsem si nějaké slavné německé housky, abych pomohl své dceři projít poopy jízdou v kočárku zpět domů.
Den 2: Dech čerstvého vzduchu
Počasí bylo opět deštivé a chladné, ale přesto jsem svou dceru vytáhl na procházku do městského lesa poblíž našeho domu. I když bych ji normálně nechal z kočárku na delší dobu nevydat, rozhodl jsem se vzít narážku od německých matek a nechat ji jít a prozkoumat. Jako batole nemá žádné výhrady k tomu, aby se zvlhčila a trochu zašpinila, a užila si sbírání listů a batolata kolem. Jsem rád, že její kabát a boty byly dostatečnou ochranou proti povětrnostním vlivům, ale i když měla na sobě džíny pod džíny, uvědomil jsem si, že nákup dešťového obleku bude pravděpodobně v mé budoucnosti.
Den 3: Hřiště a žitný chléb
Rozhodl jsem se vzít svou dceru na hřiště poblíž našeho bytu. V tuto chvíli jsme si zvykli na zatažené počasí a všiml jsem si, že když jsem byla doma, zdálo se, že každý den chodím ven, aby moje dcera byla méně neklidná a spokojená. Němečtí rodiče měli pravdu: Dobrý rachot venku je skvělý způsob, jak uklidnit někdy zvědavý tot.
V noci na večeři jsem nechal svou dceru vyzkoušet žitný chléb na sendviči s otevřeným obličejem, běžném německém jídle pro děti i dospělé. Chleba se jí vůbec nelíbila, přestože obvykle miluje normální sendvičový chléb, ale krůtí maso a sýr jedla aplombem.
Den 4: Papír do tohoto koše, prosím
Němci mají propracovaný systém recyklace, takže jsme svou dceru učili, kam dát odpadky. Dokonce i po 14 měsících si to určitě osvojila. Milovala si vzít si plenky a dát je na levou stranu koše a my jsme se ujistili, že jí dáme krabice a papír, aby se dali na pravou stranu. Vložili jsme naše plastové láhve na pití do sáčku pod umyvadlem, a ona dostala hlavní kop z vyjmutí lahví z vaku a jejich uložení po celé kuchyňské podlaze.
Když vstoupila do kuchyně, měla nejroztomilejší výraz triumfu na tváři, jako by pochopila a ocenila trochu nezávislosti, který jsem jí dal.
Odpoledne, poté, co jsme šli na krátkou procházku do lesa, jsem se rozhodl pro uvolněnější, německy inspirovaný přístup k venkovní hře a nechal svou dceru jít ven na balkón sama, zatímco jsem uklízel kuchyň. (Balkon má vysoké zdi, takže neexistuje způsob, jak by mohla spadnout: nejvíce, co mohla udělat, bylo spadnout do hrnkového keře.) Trvalo mi pár minut, co jsem potřeboval dokončit úklid kuchyně od oběda, a ona měla nejroztomilejší když znovu vstoupila do kuchyně, vypadala triumfem na tváři, jako by pochopila a ocenila kousek nezávislosti, který jsem jí dal.
Den 5: Lvi a tygři a medvědi, oh můj
Byl jsem velmi nadšený z našeho plánu navštívit zoo v Duisburgu, který znamenal první výlet mé dcery do zoo. Můj německý přítel mi řekl, že většina rodičů vezme své děti do zoo a pro rodiny v Duisburgu to byla podstatná činnost. Poté, co jsme viděli všechna zvířata, jsme dostali jako speciální dárek sladký popcorn v kiosku.
Den 6: Sunday Funday
Při plánování tohoto experimentu jsem neuvažoval o skutečnosti, že v neděli v Německu je téměř každý obchod uzavřen, z velké části kvůli starým pracovním zákonům. Pokud potřebujete na neděli potraviny nebo toaletní papír nebo cokoli jiného, musíte si je zakoupit den předem. I když to může být bolest, je hezké, že neděle je pro většinu Němců dnem odpočinku, protože nikdo opravdu není.
Na rozdíl od předchozích dnů jsme s dcerou strávili ráno a většinu odpoledne společně v našem bytě. Moje dcera si hrála s novou německou hračkou, dřevěnou deskou HABA a také s některými dřevěnými hospodářskými zvířaty, které jsme pro ni právě koupili. Zdálo se, že je upřednostňuje před americkými hračkami, které jsme si s sebou přinesli, protože si myslím, že měla rád zvuk dřevěných hraček, které na sebe klepaly.
Protože jsem četl, že němečtí rodiče mají tendenci více se soustředit na bezplatnou hru pro batolata a méně na povzbuzení rané gramotnosti, chtěl jsem tento týden nabídnout své dceři žádné knihy. Přesto je vybrala z police a přinesla mi je z vlastní vůle. Uvědomil jsem si, že všechny měsíce, které jsem jí ve Spojených státech četl, ji už ve Spojených státech učily hodnotu pro čtení, což mi dalo velkou hrdost.
Den 7: Pippi Longstocking přichází do našeho světa
Po celý týden jsme měli v televizi německý dětský televizní kanál KIKA. Jednoho rána, když moje dcera hrála a sledovala televizi, zaslechl jsem v televizi zpívané jméno „Pippi Langstrumpf“, mezi mnoha dalšími německými slovy, kterým jsem nerozuměl. Jistě, vzhlédl jsem a uviděl jsem dívku s rudými vlasy, pihy a copánky. Byl to Pippi Longstocking, kterého jsem vyrůstal při sledování televize.
Potěšilo mě, když jsem zjistil, že existuje německý démon Pippi Longstocking (promiň, Pippi Langstrumpf), který každý den v 11:30 vysílal KIKA. Také mě potěšilo, když jsem zjistil, že KIKA představila show pro malé děti, která učí angličtinu. Přes pokyny experimentu bylo osvěžující hovořit s mou dcerou o anglických slovech v německém programu, když jsou všechny ostatní kreslené a dětské show v němčině. A kdo ví - protože se chystá vstoupit do řečnické scény, nakonec by nakonec mohla znát německy!
Té noci na večeři moje dcera rozdrtila brambory se špenátem a fischstäbchen nebo rybí tyčinky, protože moje německá přítelkyně zmínila, že to bylo běžné jídlo pro děti. Nikdy jsem nedal své dceři špenát a překvapivě jí snědl brambory, jako by to bylo její oblíbené jídlo, makarony a sýr. (Byla však o fischstäbchen trochu nadšená.)
Závěr
Na konci experimentu jsem si uvědomil, že vyzkoušení těchto několika německých principů paentingu mi pomohlo připravit mě na zbytek našeho života. Cítil jsem se více sebevědomý v našem okolí a nadšený z možnosti „splynout“ s ostatními rodiči. Přestože žijeme v Německu jen několik měsíců, doufám, že německý důraz na venkovní rekreaci a dětem jejich nezávislost zůstane na chvíli na mně.
I když má dcera má pouhých 14 měsíců, důvěřovat jí více svobody, než jsem jí mohl dát zpět domů ve Spojených státech, zní jako dobrý způsob, jak ji naučit hodnotám sebevědomí a odpovědnosti. Navzdory úsilí amerických rodičů chránit své děti jsem si po tomto experimentu uvědomil, že když dáme své dceři prostor, aby si udělala své vlastní chyby a poučila se od nich, bude pravděpodobně prospěšnější než újma.
